Od konce srpna až zhruba do konce října je optimální doba pro zasazení jehličnatých stromů a také keříků zejména do živých plotů. Dokud není půda promrzlá, máte volné pole působnosti. Dřeviny z podzimní výsadby těží, lépe hospodaří s vodou a přes zimní měsíce krásně prokoření okolní půdu. Přílišný chlad by však mohl uškodit jejich kořenům. Dlouho proto neotálejte. Čas se krátí. Tik ťak.
Chraňte jehličnany i před zimním sluncem
Podzimní výsadbou jehličnanů péče začíná. Mladé rostlinky i starší výsadbu dokáže poškodit vítr, mráz, ale i ostré zimní slunce. Nejlepší přirozenou bariérou je samozřejmě výsadba ve stínu dalšího vzrostlého stromu, pokud však takové podmínky nemůžete nabídnout, je potřeba počítat už dopředu s jinou ochranou, třeba pevným plátnem, do kterého stromek na zimu zabalíte. Neodradily vás drobné peripetie podzimního sázení? To je dobře. Tady je pár dalších dobře mířených rad.
5 pravidel podzimní výsadby jehličnanů:
- Výsadbovou jámu vykopejte minimálně dvakrát tak hlubokou a širokou, jako je kořenový bal stromku. Sázejte nicméně do stejné výšky, v jaké stromek rostl předtím.
- Stromek nejlépe sázejte natočený na stejnou světovou stranu, na jakou rostl původně. Podpoříte tím jeho rychlejší adaptaci.
- Většině jehličnatých stromů vyhovuje neutrální nebo lehce kyselá půda. Některým druhům nicméně pomůže, pokud půdu prosypete navíc trochou rašeliny nebo kůry.
- Půdu udržujte po výsadbě stále lehce vlhkou, ale pozor na přemokření. Zalévejte jen pokud nemrzne.
- Zakrytím kořenů pomůžete rostlině v lepší přirozené obraně proti mrazům. Použijte listí, slámu, chvojí nebo zeminu, kterou navršíte okolo kmínku v dostatečné šířce, abyste pokryli celý kořenový bal.
Tip pro mladé sazeničky:
Přirozenému prokořenění, a tedy i mykorhizní symbióze nejlépe pomůžete komplexním a pomalu rozpustným hnojivem Conavit, které uvolňuje živiny k rostlinám postupně a oproti chemickým hnojivům se nemusíte obávat žádných škodlivých zbytků v půdě. Bez obav tak můžete hnojit vaše sazeničky i v blízkosti vodních zdrojů a v ekologických přírodních zahradách. Zhlédněte naše video pro přesnou aplikaci a dávkování.
Živé ploty pečlivě promýšlejte
Investice do živého plotu bývá mnohdy vyšší u vzrostlejších sazenic než do kusových stromků na zahradě. Před nákupem proto velmi pečlivě zvažujte, jaké podmínky vaše zahrada nabízí a podle toho volte vhodný druh. Přemýšlejte také nad tím, jak rychle daná dřevina roste a jak se rozpíná do stran. Za nevhodnou volbu nebo výsadbu blízko kraje pozemku vám nepoděkuje nejspíš ani váš soused.
Nejrychleji rostoucí druhy dřevin pro živé ploty:
Rychlost růstu bývá jedním z klíčových požadavků zahradníků. Tyto druhy patří v tomto ohledu mezi nejlepší volby:
- sibiřský jilm,
- Ligustrum (ptačí zob),
- hloh,
- pámelník.
5 pravidel podzimní výsadby živých plotů:
- Nově přinesené rostliny sázejte ihned. Výsadbové jamky nebo příkopy nejprve dobře prolejte vodou, aby se na dně vytvořila blátivá směs a voda se ihned po výsadbě dostala ke kořínkům.
- K výsadbě můžete použít rostliny prostokořenné nebo kontejnerované. Pouze stálezelené listnáče a jehličnany se přesazují i s kořenovým balem. Sázejte od 40 do 70 cm podle velikosti rostliny a zemního balu.
- Výsadbové jamky prosypejte substrátem – zahradnický substrát, rašelina, kompost a podpořte také organickým hnojivem z naší široké nabídky (Conavit, Ectovit). Některé druhy vyžadují přímo více vápnitou půdu – volte podle vybraného druhu dřeviny.
- Po vysazení rostliny vydatně zalejte a také mírně zkraťte výhony, abyste poměrově vyrovnali nadzemní a podzemní část. Prostokořenné sazeničky zkraťte o třetinu až polovinu. Rostlina bude díky tomu méně vypařovat vodu a věnuje více síly pro zakořenění.
- Čím větší rostliny sázíte, tím více času jim zabere adaptace. Myslete na to, než budete lamentovat nad tím, proč se vám živý plot stále nezahušťuje do kýžené podoby.
S těmito dřevinami raději počkejte do jara
Podzimní období je vhodné hlavně pro výsadbu smrků, borovic, jedlí i tújí a dále živých plotů z opadavých dřevin (avšak až po opadu listí). Naopak do jara vyčkejte s dřevinami, které jsou citlivější na mráz, anebo déle prokořeňují. Jde zejména o tyto:
- exotické jehličnany (cedry, cypřiše pajehličníky a jiné),
- světle zelené, zlatavé jehličnany,
- jehličnany protáhlých tvarů,
- jehličnany do živých plotů,
- japonské javory a stálezelené listnaté dřeviny.
Dolaďte pestrobarevnou podzimní paletu
K podzimu neodmyslitelně patří také vřesy a vřesovce. Jejich nádherná škála barev a bohaté květenství jsou pastvou pro oči. Vřesy navíc v tomto období hezky doplní bylinné patro ve vaší zahradní skládance. Jejich umístění ale volte velmi prozíravě s ohledem na všechny jejich potřeby, přesazování totiž nemají vůbec v lásce (přečtěte si, jak si založit vřesoviště).
Vřesy vyžadují primárně kyselou a dobře propustnou půdu, světlejší až polostinné stanoviště a průběžnou zálivku. Vhodný substrát bez problémů seženete již namíchaný v potřebách pro zahradníky. Ne vždy se ale vřesům skutečně dobře podaří začlenit do nového prostředí. Jejich adaptaci proto maximálně podpoříte naším přípravkem Rhodovit, který zlepšuje odolnost, podpoří růst i květenství, a navíc jej využijete i pro přírodní hnojení borůvek, azalek nebo rododendronů. Před zimou také nezapomeňte vaše vřesy chránit ideálně vrstvou mulčovací kůry.
Byly pro vás naše rady užitečné? Doplnili byste doporučení o vlastní zkušenosti? Podělte se s námi třeba prostřednictvím sociálních sítí – otevřeme inspirativní diskuzi! Zajímavé podněty rádi nasdílíme!
